neděle 19. srpna 2012

Jeden den tváří mléčného baru

Vídáte na ulicích usměvavé slečny a někdy i pány, kteří se na vás usmívají a podávají vám lístečky s reklamami. Vezmete si  ho a při nejbližší příležitosti ho zahodíte nebo rovnou odmítnete? Já jsem si vyzkoušela jaké to je jeden den být takovou slečnou.
Ráno jsem si vzala růžovou dárkovou taštičku, naházela do ní čtyřicet pět vizitek a dva letáčky. Potom jsem se příhodně oblékla. Naušnice ve tvaru dortíčků, náhrdelník jako to velké kulaté lízátko, růžové bavlněné šaty a růžové brýle.  První chvíle jsem se těšila a nasadila jsem milý úsměv. Jaké bylo mé potěšení, když mé lístky si lidi i četli. Poté začali odmítat. Mohla bych udělat krátkou statistiku. Odmítají především muži přes padesát let a mladí lidé pod pětadvacet. S úsměvem přijímají  matky s dětmi.
 Několik lidí dokonce byli dokonce zvědaví, kde se bar nachází. " A prosímvás, to tady v Xově?" Když jsem prohlásila, že je to bar po internetu, vykouzlila jsem jim na tváři úsměv. Dva letáčky skončili na místech pro inzeráty a pouze tři lístečky ve schránkách. Zbytek jsem rozdala. K něčemu to užitečné bylo. Vím, co jednou nechci dělat.

Žádné komentáře:

Okomentovat